|
|
Vzorce užívání hub z rodu psilocybe mezi studenty vysokých škol s uměleckým zaměřením a vliv na jejich uměleckou tvorbu
Matoušková, Adéla ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zachová, Kateřina (oponent)
Východiska: Psychedelika jsou látky, které působí na centrální nervovou soustavu a mají schopnost ovlivňovat myšlení, vnímání a pocity uživatele.V České republice jsou houby z rodu psilocybe druhým nejužívanějším psychedelikem. Alespoň jedenkrát za život je užilo 5,7% populace starší 15 let a v posledních 12 měsících přes 70 000 osob. Z výzkumů vyplývá, že tento halucinogen má potenciální využití v medicíně a psychoterapii, zejména v léčbě deprese, úzkosti nebo PTSD. V minulosti byla psychedelika spojována s fenoménem psychedelic art, v rámci kterého se umělci ve svých dílech inspirovali psychedelickými zážitky, kterých dosáhli pod vlivem halucinnogeních látek, což s sebou nese výrazná rizika. Vzorce užívání psychedelických hub mezi studenty vysokých škol s uměleckým zaměřením doposud nejsou dostatečně popsány. Cíle: Cílem práce je zjistit vzorce užívání hub z rodu psilocybe mezi studenty vysokých škol s uměleckým zaměřením, zjistit, jaké má užívání vliv na jejich uměleckou tvorbu a jaká je motivace užití. V této práci se budu zaměřovat na prevalenci a množství halucinogenních hub užívaných studenty a pokusím se zhodnotit zda existuje spojitost mezi vzorcem užívání psilocybinových hub a kvalitou umělecké tvorby. V neposlední řadě poskytnu studentům v rámci výzkumu informace o potenciálních rizicích...
|
|
|
Psilocybin: the mechanism of action and therapeutic potential
Mintálová, Tímea ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Vejmola, Čestmír (oponent)
Psilocybin je psychoaktívna molekula odvodená od prekurzorov tryptamínu, prítomná v niektorých hubách, obzvlášť však tých, ktoré patria do rodu Psilocybe. Jeho farmakologicky aktívnym metabolitom, vznikajúcim defosforyláciou je psilocin, ktorý je prechádzať hematoencefalickú bariéru. Predpokladá sa, že psychedelické účinky psilocinu sú výsledkom jeho čiastočných agonistických aktivít na 5-HT2A receptore, hlavnom receptorovom subtype medzi receptormi spraženými s G- proteínmi (GPCRs) serotonínu. Psilocin sa taktiež viaže na radu ďalších podtypov týchto receptorov, ale účinky, ktoré má na ďalšie receptory neboli doteraz úplne preskúmané. Psilocybin v koncentráciách dostatočných na vyvolanie psychedelických účinkov bo študovaný na použitie pri liečbe úzkosti, depresie a porúch spôsobených užívaním návykových látok. Farmakologický potenciál psilocybinu je bez rizík prípadnej návykovosti, či predávkovania, ako u iných psychoaktívnych drog ako je kokaín, alkohol, metamfetamín a ďalšie. Vzhľadom k celosvetovo zvyšujúcemu sa trendu vzniku závislostí, predávkovaniu a samovražedných úmrtí, je potrebné vyhľadať nové terapeutické alternatívy. Je však potreba taktiež posúdiť rôzne kontraindikácie, ktoré môžu obmedziť možnosť použitia psilocybinu ako farmakologickej terapie. Po zhrnutí histórie, charakteristiky...
|
|
| |
|
|
Voltammetric Determination of Psilocin and Psilocybin at Carbon-fiber PLA Electrode
Choińska-Mlynarczyk, Marta ; Navrátil, Tomáš
Psilocin and psilocybin are two neuroactive drugs. They can be used in experimental treatment in psychiatry, moreover, also as illicit drugs to achieve hallucinations and relaxation. Easy access to these two alkaloids indicates that their monitoring in the environment and the body fluids is necessary. Electrochemistry offers fast, simple, and easy methods of their determination using laboratory-manufactured electrodes from 3D printed carbon-fiber polylactic materials. This technique of electrode fabrication can be characterized by many benefits, e.g., desired shape or diameter of the electrode, well-developed voltammetric signals, and low background currents.
|
|
|
Antidepresivní potenciál serotonergních psychedelik v preklinickém výzkumu
Dušková, Valentýna ; Vejmola, Čestmír (vedoucí práce) ; Skálová, Kateřina (oponent)
Způsoby léčby deprese, jimiž disponuje současná medicína, mají řadu nevýhod. Moderní antidepresiva i přes menší nežádoucí účinky oproti klasickým mají pomalý nástup účinku a jejich efektivita je často individuální. Nedávné studie psychedelických látek naznačily jejich nadějný až mimořádný potenciál v léčbě deprese. Klinický výzkum v tomto směru zaznamenal významný pokrok a stejně tak přibývá studií preklinických. Psychedelika potencují signální dráhy a expresi proteinů souvisejících s neurogenezí a životaschopností buněk a indukují nárůst dendritických trnů a dendritického větvení. Na behaviorální úrovni psychedelika prokazatelně tlumí depresivní změny chování, potlačují úzkostnost a anhedonii. Tato práce shrnuje účinky psychedelik v preklinických studiích in vitro a in vivo s přihlédnutím k neurobiologii deprese, tedy především na úrovni neuroplasticity a pozorovaných změnách chování. První část práce je věnována obecné charakteristice deprese a psychedelik, následuje seznámení s preklinickými experimentálními přístupy. V ústřední části jsou pak popsány a diskutovány konkrétní studie. Klíčová slova: deprese; animální modely; psychedelika; LSD; psilocybin; DMT; neuroplasticita
|
|
|
Analýza obsahových látek rodu Psilocybe I.
Kobrlová, Tereza ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Jáč, Pavel (oponent)
1 ABSTRAKT Cílem této diplomové práce bylo stanovit obsahy dvou hlavních alkaloidů druhů r. Psilocybe vyskytujících se na území České republiky. Správnost určování druhů byla kontrolována odborníkem-mykologem. Kvalitativní a kvantitativní stanovení obsahových látek ve třech sbíraných druzích rodu Psilocybe bylo provedeno metodou LC-MSn (LIT). Vzorky hub byly nasbírány převážně na severu a severovýchodě Čech. Byly nalezeny tři druhy r. Psilocybe. Nejvíce nalézaným druhem byla P. serbica var. bohemica, dále P. semilanceata a P. serbica var. arcana byla objevena pouze na jednom nalezišti. Vzorky pocházejí z celkem 35 nalezišť v rámci 18 lokalit. Z kvalitativního hlediska byly oba hlavní alkaloidy potvrzeny ve všech vzorcích. Kvantitativní výsledky pro obsah psilocinu a psilocybinu (v tomto pořadí) jsou následující: P. bohemica 0,005 - 0,152 %, 0,000 - 0,048 %; P. semilanceata 0,087 - 0,337 %, 0,000 - 0,005 %; P. arcana 0,018 - 0,031 %, 0,003 - 0,022 %. Výsledky ve všech lokalitách jsou podobné a závislé spíše na druhu houby. Naše výsledky jsou vztaženy na suchou hmotu. Práce přinesla zásadní poznatky k budoucí optimalizaci analytické metody a předpoklady pro rozšíření projektu o další lokality a stanovení vedle hlavních obsahových látek i látek minoritních.
|
|
|
Psychedelická zkušenost a post-expoziční (afterglow) efekt z pohledu zdravých dobrovolníků v experimentální studii: kvalitativní analýza
Červenková, Agáta ; Kalina, Kamil (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Východiska: Psilocybin je dnes v neurovědách nejzkoumanější psychedelickou látkou pro jeho psychotomimetické a terapeutické účinky. Jednou z institucí v České republice, která tuto látku zkoumá, je Národní ústav duševního zdraví, kde probíhá klinické hodnocení jeho účinků a bezpečnosti. Působení i bezpečnost této látky je zde zkoumána z hlediska akutní intoxikace, ale také z hlediska účinků dlouhodobých. Cíl: Zjistit, jak dobrovolníci vnímají zkušenost s psilocybinem podaným v kontrolovaném prostředí experimentální studie a zda zaznamenali nějaké přetrvávající (afterglow) účinky po odeznění akutní intoxikace, v průběhu 28 dní po podání, jak se takové účinky projevují a jak dlouho přetrvávají. Metody: Data byla získána pomocí semistrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvoří 20 rozhovorů s 10 zdravými dobrovolníky klinické studie v NUDZ. Rozhovory byly provedeny 28. den po podání aktivní dávky psilocybinu nebo placeba. Byla provedena kvalitativní tematická analýza těchto rozhovorů s cílem identifikovat témata v rámci stanoveném výzkumnými otázkami. Výsledky: Z výsledků vyplynulo, že pro respondenty byla zkušenost s aktivní dávkou psilocybinu významná z hlediska sebezkušenosti, zážitku změn smyslové percepce, vnímání času a smrti, a také z hlediska spirituálního rozměru zkušenosti. Měření s placebem...
|
|
|
Serotonergní halucinogeny a jejich terapeutické využití
Bouberl, David ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Vejmola, Čestmír (oponent)
Serotonergní halucinogeny jsou skupinou látek, které vyvolávají změny vědomí na základě afinity k některým ze serotoninových receptorů - především k 5-HT2A. Mezi nejznámější látky z této skupiny patří LSD, psilocybin nebo meskalin. V průběhu 50. a 60. let 20. století probíhal prvotní výzkum terapeutických využití těchto látek, studie z této doby však nesplňovaly dnešní metodologické standardy. Výsledky nedávných studií ovšem poukazují na potenciální terapeutické využití psilocybinu nebo LSD v oblastech léčby deprese/úzkosti, závislostí a OCD. Cílem této práce je shrnout současné poznatky o vybraných serotonergních halucinogeneh, jejich chemických vlastnostech, mechanismech působení, a především pak o možnostech uplatnění těchto látek při psychoterapii.
|
|
|
Psychedelika v psychologii
DRAHÁ, Eliška
Bakalářská práce se zaměřuje na aktuální renesanci využití psychedelik v psychologickém výzkumu a praxi. Práce nabízí jak pohled do historie využití účinků spojených s užitím psychedelik, tak se především zaměřuje na poznatky z nejnovějších výzkumů. Shrnuje výstupy výzkumů, zabývajících se jejich terapeutickými účinky v léčbě duševních onemocnění. Podrobněji jsou rozepsány dvě oblasti užití psychedelik v léčbě. Je zde popsán přehled výzkumů od roku 1965 do roku 2016 zabývající se umírajícími pacienty v terminální fázi onemocnění. Druhá oblast zahrnuje psychologické faktory ovlivňující léčbu závislostí a jsou zde shrnuty výsledky několika studií zabývající se různými typy závislostí.
|
|
|
Vliv omamných látek na centrální nervovou soustavu
HRUBEŠOVÁ, Tereza
Mezi omamné látky patří látky různého původu, které primárně působí na centrální nervovou soustavu, kde mění mozkové funkce a způsobují dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování. V této bakalářské práci je rešeršním způsobem zpracováno téma především halucinogenních látek. Intoxikace těmito látkami připomíná stavy transu, snění nebo meditace, kterých je využíváno k rekreačním i rituálním a náboženským účelům po celém světě. Klasifikovat omamné látky je možné z nejrůznějších hledisek, například původu a chemického složení, účinku na centrální nervovou soustavu, legislativy a další. K užívání omamných látek dochází již od období paleolitu (2 500 000 př. n. l. - 8 000 př. n. l.). Užívání se liší v různých kulturách, omamná látka běžně užívána v jedné kultuře, může být v jiné kultuře zcela neznámá či neužívána. Využití a obliba v rituálních zvycích se liší v rámci jednotlivých kultur i napříč kontinenty. V bakalářské práci je podrobně popsán a vysvětlen mechanismus účinku a projevy intoxikace šesti látkami s halucinogenními účinky ibogainu, tropanových alkaloidů, alkaloidů Harmaly mnohodílné, psilocybinu, dimethyltryptaminu a meskalinu. Poznatky o halucinogenních látkách jsou doplněny o kulturní a historické souvislosti.
|
host ::
RSS.